Jelikož střídavě přicházelo jaro a střídavě nás obšťastňoval sníh, trefili jsme se výtečně do dne, kdy by člověk očekával zelenající se louky plné pampelišek a triko s krátkým rukávem, ale ono ejhle padal zase ten bílý…

Nakonec však vše vyšlo podle našich představ, neboť na zimní sraz jsme se nestihli domluvit, zato jsme měli ten jarní dubnový na sněhu. Protože louky v Moravanech byly pod vodou a minulý sraz byl v Bystrci, rozhodli jsme se tentokráté pro Vinohrady. 

Pár metrů za zastávkou Prušánecká (bod A) jsme to strhli prudce doprava a po chvíli se dostali na spletitou síť různých cestiček vedoucích do lomu.

Naším cílem byl v prvé části výletu hádecký vysílač (bod B), kde jsme na louce pod ním zas trošku zamíčkovali, aby se neřeklo, a pak se rozhodli to ještě protáhnout kousek po žluté turistické trase vedoucí na Šumberu. Asi v polovině se naše vedoucí výpravy Vendy rozhodla, že je potřeba trocha akce, tak jsme to švihli někam z kopce dolů lesem a dostali se na zpevněnou cestu (bod C), která vede pro změnu zas od Šumbery směrem na Hády a zase těma ňuňu cestičkama jsme se vyplazili k našeho výchozímu bodu.

Hády jsou chválihodné místo, ačkoliv v době tepla a slunečního svitu se to tu hemží lidmi s piknikovými košíky, ale vzhledem ke sněžení, které nás cestou zastihlo, jsme potkali jen pár otrlých jedinců.

Jináč pěkné lesy, rozlehlý lom, lamy na planince pod námi a hlavně naši skvělí psí i člověčí parťáci :).